A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Island - Průvodce

Váš čas na Islandu, to může být úchvatná série pohledů na krásná místa, také to ale může být dobrodružství, velká zkouška vaší fyzické zdatnosti, stejně jako neuvěřitelné oproštění se od problémů všedních dnů a ochutnání opravdové svobody. Vše záleží na tom, jak si svoji cestu zorganizujete.
Proč sem jet, Jak pojmout cestu, Jak se duševně vyladit na Island, Postřeh cestovatele, Co navštívit, Doprava na Island

Proč sem jet

Island je bezesporu fascinující země, není to ale podívaná úplně pro každého. Hlavním důvodem, proč se na tento ostrov vypravit, je pochopitelně místní čarokrásná příroda. Krása zde však často plyne z určité drsnosti a „syrovosti“. To, co si u nás představíme pod pojmem „les“, to na Islandu prakticky nenajdeme, zato jsou zde rozsáhlá lávová pole tvořící nejroztodivnější útvary. Vůbec poměr „neživé“ přírody vůči té „živé“ je zde daleko vyšší než u nás a ve většině zemí světa. Pokud dokážete oželet mohutnou vegetaci a spokojíte se třeba se skromnější (ale o nic méně zajímavou) barevnou květenou a travnatými a mechovými pláněmi, zato vás však fascinuje voda ve všech skupenstvích, bude pro vás Island rájem na zemi. Vodní živel nejen formuje přirozené hranice země, ale je přítomný na každém kroku v podobě studených i horkých pramenů, řek a potoků osázených nesčetnými peřejemi a vodopády… no a samozřejmě, proč si to nepřiznat, také častého deště a sněhu. Majestátnými pány vodního koloběhu na Islandu jsou pak ledovce pokrývající zhruba 11% rozlohy ostrova.

Právě na Islandu si však více než kde jinde uvědomíte, jak zkreslující je vlastně onen pojem „neživá příroda“. Tady se zdá, že i skály mají života na rozdávání! Island je totiž jednou z geologicky nejaktivnějších lokalit světa, teplo z nitra Země se tu dere na povrch s mimořádnou vehemencí a každý návštěvník se o tom může přesvědčit návštěvou některé z mnoha geotermálních oblastí nebo míst zasažených nedávnými sopečnými erupcemi. Při pohledu na pozůstatky těchto výbuchů nebo při pozorování páry stoupající z otvorů v zemi a prosycující okolí sirným zápachem vám bude náhle velmi zřetelné, proč má v této zemi takovou tradici víra v elfy a další mýtické bytosti. Ta ani dnes není historickým přežitkem a velká část obyvatel země ji stále bere zcela vážně.

Ano, pokud vás duch starého Severu a kultura s tímto regionem spojená přitahuje silou magickou, pak asi nenajdete lepší místo, kam zamířit než právě Island. Věděli jste například, že do celého světa přejaté slovo „sága“ pochází právě z islandštiny? Právě na Islandu také vznikly Starší (Písňová) Edda a Mladší (Prozaická) Edda, asi nejzásadnější dobové dokumenty vypovídající o severské mytologii.

Pochopitelně kultura, umění a životní styl Islanďanů byl historicky pevně spjat s přírodou a drsnými podmínkami pro život, jež zde odpradávna panovaly, takže nejlepší je, když vás baví proložit si výlety po přírodních krásách návštěvami skanzenů, muzeí nebo prostě některého ze stylových městeček, kde na vás dýchne atmosféra starého Severu.

Jak pojmout cestu na Island

Zájezd s cestovní kanceláří je pro ty, kdo nechtějí nebo nemohou vymýšlení a plánování cesty věnovat své úsilí a čas. Asi nemá cenu rozebírat do široka obvyklé výhody a nevýhody tohoto způsobu cestování, snad jen zdůrazním ty, které se v případě Islandu uplatní nejvýrazněji. Takovéto cestování určitě patří k bezpečným způsobům, přeci jen Island je země s nástrahami, na které našinec není vždy zvyklý, a rada zkušeného průvodce je občas nad zlato. Na druhé straně každý zájezd vytváří určitou soudržnou bublinu a účastníci se pak stávají více součástí téhle bubliny než země, kde se nacházejí – a to je velká škoda. Mimo to islandská příroda nabízí tolik nádherných i bizarních míst, že je prakticky nemožné, aby zájezd s naplánovaným programem zastavil právě u těch, která přijdou mimořádně pozoruhodná právě vám. Putování na vlastní pěst má samozřejmě opačné klady a zápory, ty se dál liší podle způsobu cestování, který zvolíte (viz kapitola Doprava ). V každém případě si už při rozmýšlení cesty musíte zodpovědět otázku, co od cesty očekáváte.

Jezdit na Island na méně než týden nemá v podstatě smysl. Tedy ne že by se za 3 dny nedalo vidět nic krásného, ale málokomu se asi bude chtít kvůli tomu vynakládat prostředky na cestu sem. Pokud však (v rámci služební cesty nebo při jiné příležitosti) budete přeci jen mít takto omezený čas na poznání ostrova, pak se porozhlédněte po Reykjavíku (následující scénáře jsou určeny té většině, která se sem dopravuje letecky a jejich výchozím a koncovým bodem je tedy Keflavík) a určitě objeďte Zlatý okruh . Budete-li mít ještě trochu času, doporučuji poloostrov Snaefellsnes. A cestou z nebo na letiště se zajeďte vykoupat do Modré laguny .

Od týdne výš se lze bavit o skutečném poznávání Islandu. Týden vám postačí třeba na cestu do Landmannalaugaru , absolvování slavné pěší túry do Þórsmörku a návrat, při troše snahy stihnete k tomu i Zlatý okruh . Při téhle bilanci už si můžete říci, že opravdu víte, co je to islandská příroda. Pokud vás snad čtyřdenní pochod neláká, i tak stojí zato navštívit jak Landmannalaugar , tak Þórsmörk. Také národní park Skaftafell už je smysluplným cílem.

Zcela odlišnou a neméně lákavou náplní jednoho týdne je opomenout úplně jih a vyrazit prozkoumat severní Island. Akureyri a okolí, jezero Mývatn , Jökulsárgljúfurský národní park vám bohatě vystačí a i tak budete nakonec litovat, že už musíte spěchat zpátky na jihozápad směr Keflavík .

Silnice č. 1 vedoucí kolem dokola celé země přímo vybízí k myšlence okružního výletu. Cestujete-li s vlastním nebo půjčeným autem, pak smysluplnost takového podniku začíná někde u půl druhého týdne. Klidně však takto můžete strávit dva, tři týdny. Pravděpodobně při žádné okružce nevynecháte Skaftafell a perly severu – Jökulsárgljúfur a Mývatn , ale třeba Westfjords zařaďte do programu tehdy, můžete-li si na ně vyhradit tak 5 dní. A další otázkou k zodpovězení je, jak moc se při okružní cestě chcete vydávat do vnitrozemí; pamatujte, že tohle nezávisí jen na vašem čase, ale také parametrech vašeho vozu (opět viz Doprava ).

Dva týdny bych považoval za minimum pro ty, kdo si brousí zuby na cestování na kolech nebo autostopem. Zase platí: ne že byste za kratší čas nemohli nic hezkého vidět, ale předpokládám, že pokud je pro někoho Island atraktivní natolik, že ho přiměje vypravit se sem, pak až se dotyčný ocitne tváří v tvář islandské přírodě, začal by asi tlouci hlavou o lávu, že si na cestování nevyhradil více času.

Jak se duševně vyladit na Island

Island ve vás může navodit pocity klidu, vyrovnanosti, zapůsobit na vás svojí mírumilovností a bezprostředností, ale také vás vynervovat místním kvazijižanským pojetím času, nedostatečnou infrastrukturou a obtížnou dostupností něčeho, co jste zvyklí považovat za samozřejmost. Na konci můžete být smutní, že už opouštíte tuhle fascinující zemi a komunitu a budete doufat, že vám ten „mír v duši“, který jste zde nabyli, co nejdéle vydrží… anebo si můžete oddechnout, že se z této bohem zapomenuté díry vracíte zpátky do civilizace. Všechno záleží na vašem přístupu a na tom, jak se dokážete naladit na islandskou vlnu.

Pokud pro vás turistika znamená přesně nalinkované a zuřivé pobíhání a popojíždění od jednoho významného místa ke druhému (po vzoru známého filmu „Jestliže je úterý, musíme být v Belgii“), pak na Islandu můžete opravdu škodit jen sami sobě, protože s místní rozevlátostí je tohle dost těžko slučitelné. Buďte připraveni na to, že v téhle zemi se opravdu plány dělají proto, aby se měnily, všechno se zpravidla řeší ad hoc a je možné, že neuvidíte všechno, co jste si vidět přáli. Proto vám doporučuji, abyste k návštěvě Islandu nepřistupovali jako k návštěvě galerie, kde hodláte zhlédnout vyhlídnutý seznam děl a odebrat se domů. Zkuste se místo toho přiblížit více životu téhle země a tohoto národa.

Český turista se zkušenostmi z různých letovisek a masově navštěvovaných měst se často na místní obyvatelstvo dívá jako na šíbry, kteří naopak v turistech vidí sezónní příležitost k přivýdělku a jakýkoliv zájem, který „domorodec“ o turistu projeví, je ve skutečnosti zájmem o eura a dolary v jeho kapse. Tak tohle je jeden z nejhorších omylů, jakých se na Islandu můžete dopustit, připravili byste se tak o možné velice příjemné seznámení s Islanďanem, případně (a to by vás v danou chvíli možná mrzelo ještě o něco víc) odmítli byste cennou a zcela nezištně míněnou pomoc. Takže: z islandských cen se vám sice často protočí panenky, ale taková je tady prostě cenová hladina. Neznamená to, že by místní lidé byli vydřiduši, naopak jsou často velice přívětiví a často vám prokáží laskavost, kterou bychom my, zkažení Evropané, pro neznámého člověka (jen si to přiznejme) asi těžko udělali.

Postřehy cestovatele a expatriota

Mám rád vlajky a vlastnit vlajku země, která je mi na rok domovem, jsem považoval za samozřejmost, takže jsem se jednoho dne vypravil do centra s přesvědčením, že sehnat vlajku cca 60×90 cm nebude problém. Na Laugavegur (hlavní obchodní ulici v centru Reykjavíku, ano jmenuje se stejně jako proslulá stezka z Landmannalaugaru do Þórsmörku) jsem obešel asi tři nadějně vyhlížející obchody, ale bezvýsledně.

Zeptal jsem se tedy prodavačky v třetím obchodě, zda netuší, kde bych takovou věc sehnat mohl. Chvíli uvažovala a obrátila se s touto otázkou i na svoji kolegyni. Shodly se na obchodu, kde by snad mohli můj požadavek splnit, ale nevěděly, kde přesně je. Paní prodavačka tedy vzala telefonní seznam a adresu našla. K mému šoku však vzala telefon a do tohoto obchodu zavolala, zda tam opravdu vlajky vedou. Po ukončení hovoru mi sdělila název obchodu a adresu a optala se, zda vím, kde to je. Neměl jsem nejmenší tušení, takže prodavačka vzala mapu Reykjavíku, inkriminované místo v ní zakroužkovala a mapu mi podala (byla to mapa s reklamami rozdávaná obvykle zadarmo). Poděkoval jsem natisíckrát a odešel.

Výsledek: paní prodavačka se mnou strávila skoro 5 minut úsilím, které po ní nemohl nikdo chtít, a to navzdory tomu, že jsem si v tomto obchodě nic nekoupil!

Co navštívit

Zkrátka je na místě být sice ostražitější vůči přírodě, ale na druhé straně polevit v ostražitosti vůči lidem. Koneckonců dovolená má být odpočinkem a ten se těžko realizuje ve stavu nepřetržité bojové pohotovosti.

I když se Island těší zvyšující se turistické popularitě, pořád jde podle našich standardů o liduprázdnou zemi. A to se všemi výhodami a nevýhodami s tím spojenými. Takže zapomeňte na turistickou infrastrukturu, s tou opravdovou se potkáte tak možná v Reykjavíku a okolí, případě na Zlatém okruhu . Opravdu je nejlepší tyhle atrakce projet hned na začátek, kdy oceníte, o co menší davy tu jsou ve srovnání s Pražským hradem/Koněpruskými jeskyněmi/Karlštejnem a podobně. Po projetí Západních fjordů , severu Islandu nebo Landmannalaugaru vám najednou takový Geysir nebo Gullfoss (vůbec už nemluvě o Modré laguně) budou nejspíše připadat nepříjemně přelidněné a zbytečně civilizované. Takhle to na Islandu chodí.

Nezbytná připomínka: budete-li mít příležitost, určitě si zajděte do některého z nesčetných bazénů.

Nemyslím to jen jako tip na turistickou zajímavost, ale jako jeden z nejlepších způsobů, jak opravdu proniknout blíže k životu Islandu a Islanďanů. Vysedávání v horké vodě k životnímu stylu na ostrově neodmyslitelně patří a máte zde jedinečnou příležitost dát se do řeči s někým, kdo si sedl vedle vás. A pokud to neuděláte, možná to udělá on sám. Zkuste si představit, jak ve vodě o teplotě 37°C hovoříte s Islanďanem o tom, jak a co vás na jeho zemi zaujalo, on vám zas bude vyprávět o svém životě a o problematikách Islandu, a zatímco vaše cestováním znavené a větrem prochlazené tělo bude prohřívat voda, na hlavu vám bude dopadat drobné mrholení – tohle je opravdu jeden z nejintenzivnějších způsobů, jak zažít Island.

Doprava na Island

Vzhledem k ostrovní poloze Islandu se možnosti dopravy do této země smršťují na dva konvenční způsoby.

Lodní doprava je určitě romantičtější, také časově náročnější a rozhodně i dražší. Monopol na lodní dopravu na Island má společnost Smyril Line se svojí lodí jménem Norröna. Ta vyplouvá z dánského Hanstholmu a součástí cesty na Island je i dvoudenní pobyt na Faerských ostrovech. Pokud se takto vydáte, nepovažujte tuto zastávku za komplikaci, hlasy návštěvníků této malé komunity v Severním moři se vesměs shodují, že jde o moc krásné místo a velmi příjemný a vhodný „předkrm“ před návštěvou samotného Islandu.

Pojedete-li lodí, budete po příjezdu hozeni přímo do reality islandské přírody, přistanete totiž ve velmi spoře obydlené oblasti východních fjordů v přístavu Seyðisfjörður. Kromě touhy po zážitku z této cesty a z Faerských ostrovů může motivací pro cestu lodí být také záměr procestovat Island vlastním přivezeným autem, to na ostrov pochopitelně jinak nedostanete.

Větší část návštěvníků zvolí bezpochyby dopravu letadlem. Ta již několik let nemusí být zas tak drahá, a to díky nízkonákladovým aeroliniím. Island má vlastní nízkonákladovou společnost Iceland Express, ta se o trh dělí s klasickou aerolinkou Icelandair.

Islandské mezinárodní letiště Leifa Eiríkssona se nachází poblíž Keflavíku . Toto letiště je na zahraničních letištích často pojmenovávané jako „Reykjavík/Keflavík“, takže řada nevarovaných turistů může podlehnout dojmu, že letadlo dosedne někde na předměstí hlavního města. Opravdu to tak není, od Reykjavíku vás bude dělit ještě 50 km cesty lávovou pustinou! Nemáte-li odvoz zařízený jinak, využijete nejspíše Flybusu, linky mezi letištěm a Reykjavíkem , jejíž spoje časově navazují na přílety letadel.

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA