A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Island - Průvodce

Oficiálním jazykem Islandu je islandština. Jde o jazyk germánský, velmi blízký staré norštině. Přesněji řečeno ona to je taková stará norština zakonzervovaná na izolovaném ostrově, díky čemuž se dochovala ve velmi málo pozměněné podobě, zatímco ostatní jazyky Skandinávie se již posunuly trochu jinam. O islandštině, Zvláštní písmena, Klíč k místopisným názvům, Zeměpisný slovníček, Islanďané a jejich jména, Cizí jazyky na Islandu

O islandštině

S ostatními Skandinávci si dnes Islanďané svým jazykem moc dobře nepopovídají, ale příbuznost těchto jazyků je dobře zřejmá. K pochopení islandského nápisu vám někdy znatelně dopomůže třeba i znalost němčiny. Ze současných jazyků je islandštině nejbližší faerština, tedy jazyk početně ještě mladšího národa, než jsou sami Islanďané.

Názory cizinců na libozvučnost islandštiny se výrazně liší, naopak víceméně shoda panuje v tom, že se jedná o jazyk zejména na poslech velmi nesrozumitelný a rozhodně dost obtížný (ti, kdo se pokoušeli proniknout do jeho tajů, mohou potvrdit). Vzhledem k malé využitelnosti islandštiny jinde než na Islandu a také k tomu, že s naprostou většinou Islanďanů není problém dohovořit se anglicky, je studium islandštiny záležitostí pro opravdové fajnšmekry a milovníky Islandu.

Pro ty ostatní se pokusím zprostředkovat lehký náhled do tajů tohoto půvabného jazyka. Vynechám při tom obraty z konverzačních příruček typu „Jak se máte?“, „Až na to počasí se mám dobře“ a podobné, protože soudím, že na ty turista dostane náladu teprve poté, co se zorientuje ve změti názvů typu Laugar, Laugavegur a Laugardalur nebo když rozluští záhadu toho divného „P“, které vypadá skoro jako „P“, ale není to „P“. Cílem následujících řádků je pomoci cestovatelům právě se záludnostmi, kterým budou chtíce nechtíce čelit při komunikaci s místními nebo hledání v mapě.

Zvláštní písmena

Islandština má 3 znaky, jež se v české, anglické ani německé abecedě nevyskytují.
Þ, þ: tato hláska se vyslovuje jako „th“ v anglickém slově „think“. Do obvyklé latinky bývá nejčastěji přepisována právě jako „th“, někdy jen jako „t“. S písmenem „P“ nemá toto písmeno kromě jisté podobnosti nic společného!
Đ, ð: i tato hláska se čte jako anglické „th“, ale spíše jako to ve slově „this“. Toto písmeno se přepisuje standardně jako „d“.
Æ, æ: čteme zhruba jako „aj“, přepisujeme jednoduše jako „ae“

Klíč k místopisným názvům

Místopisné názvy patří pochopitelně k těm kolbištím, kde se turista s lokálním jazykem utkává nejvíce. Ty islandské vás mohou přivést do úzkých dvěma způsoby: svojí nezapamatovatelností a svojí zaměnitelností.

Nejsnáze se zamění názvy míst, která se jmenují úplně stejně. To není nepovedený žert, nýbrž poměrně běžná islandská realita. Islanďané si při pojmenovávání měst, řek a podobně nedělali mnoho problémů (s čím oni si je také dělají, že?) a tak třeba řek s názvem Jökulsá (tedy „ledovcová řeka“, řeka vytékající z ledovce) najdeme v zemi hned několik. Je pak zvykem odlišovat je přídomky (Jökulsá á Fjöllum aj.).

Zeměpisný slovníček

Díky tomuto nekomplikovanému způsobu pojmenovávání a také tomu, že islandština (podobně jako němčina) tvoří slova především skládáním, jsou si názvy často hodně podobné a dílčí části se opakují nesčetněkrát. Vaší orientaci v mapě může pomoci, budete-li vědět, že:
„vík“ znamená záliv, zátoka,
„höfn“ je přístav,
„fjördur“ je pochopitelně fjord.

Výše uvedené názvy jsou mimochodem součástí většiny názvů pobřežních měst a vesnic.

Další slova, která se vyplatí znát:

Dalur údolí
Á řeka
Vegur cesta (často v názvech ulic)
Jökull ledovec
Bær farma
Fell,fjall hora, vrch
Foss vodopád
Vatn voda, jezero
Laugar s trochou licence by šlo použít slova „lázně“, jde o místa s výskytem teplých a horkých pramenů

Islanďané a jejich jména

Islanďané jsou velmi neformální a vzájemně si všichni tykají. Ne, není to jako v angličtině, kde prostě tykání a vykání splývá, islandsky vykat lze, ale bylo by to stejně divné, jako kdybyste u nás začali někomu onikat. No a kromě tykání se také všichni Islanďané oslovují křestními jmény. To ale má trochu pádnější důvod než jen pouhou srdečnost. Velká většina Islanďanů totiž příjmení, jak ho chápeme my, vůbec nemá. Moderní a globalizované době zde stále úspěšně vzdoruje tradiční tzv. patronymický systém.

Takový průměrný Islanďan se jmenuje kupříkladu Sigurð Gunnarsson. Gunnarsson však není jeho příjmení, ale jméno po otci – znamená to „syn Gunnara“. Něco podobného jako ruské „očestvo“. Zatímco Rusové však na konec přiřazují ještě klasické příjmení, Islanďané si vystačí pouze s křestním jménem a tímto přídomkem. Ano, jde pouze o přídomek, který sám o sobě nemá moc smysl. Výše uvedený pán se tedy jmenuje Sigurð, případně Sigurð Gunnarsson, ale rozhodně ne „pan Gunnarson“ nebo něco podobného. Připusťme, že Islanďané jsou od cizinců zvyklí na omyly tohoto druhu, ale určitě budou rádi, když je oslovíte, jak je pro ně přirozené. A nebojte se sami představit také křestním jménem! Občas to našinci přijde hodně zvláštní, ale po chvíli poznáte, jak milé a osobní to ve skutečnosti je.

Když se vrátíme k panu Sigurðovi, tak bude-li mít syna a dceru, budou se tito jmenovat třeba Einar Sigurðsson a Guðrún Sigurðsdóttir (dóttir = dcera). Vidíte, že islandská jména umožňují bezpečné rozlišení jmen mužských a ženských, právě díky těmto přídomkům. A pochopitelně, že při svatbě ani jeden z manželů své „příjmení“ nemění, otcové jim zůstávají stále stejní.

Malá část obyvatel Islandu však má příjmení ve smyslu, jak ho chápeme my. Poznáte je jednoduše, nekončí totiž na son/dóttir. Příkladem budiž nejznámější islandský fotbalista Eiður Guðjohnsen. Tito lidé jsou buď imigranti a jejich potomci, nebo lidé, kteří své příjmení odvodili od místa původu, nebo ti, kteří si jméno z nějakého důvodu podánštili. Tak či tak u těchto lidí se příjmení dědí, jak jsme zvyklí, ale pochopitelně i oni používají primárně svoje křestní jméno, jak je na Islandu zvykem.

Cizí jazyky na Islandu

Jak už bylo předesláno, domluvit se na Islandu anglicky není vůbec problém. Dokonce i farmáři z venkova zhusta vládnou takovou úrovní anglického jazyka, aby vám byli schopni poradit a zodpovědět vaše životně (nebo alespoň turisticky) důležité dotazy. Pokud náhodou anglicky nehovoříte a spoléháte se na jiný ze světových jazyků, pak se budete muset spoléhat zároveň i na štěstí. Na Islandu se samozřejmě lidé učí i německy, španělsky nebo francouzsky, ale je jich pochopitelně menšina. Druhým nejfrekventovanějším cizím jazykem na Islandu je dánština, to je důsledek politické historie Islandu.

Trochu jinou kapitolou je další jazyk, který zde můžete docela často zaslechnout, a sice polština. Pro někoho možná překvapivě, pro řadu těch, kdo už sjezdili nějaký ten západního světa kraj, však asi ani ne. Naši severní sousedé zde každopádně tvoří suverénně největší národnostní menšinu.

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA